Praha,
Vltava,
nábřeží.
Voda a město – Vltava
a Praha. Připadá mi jako klidná, neměnná, plynoucí vodní masa.
Řeka odjakživa dává život, ochraňuje, inspiruje, ale také
zaplavuje či rozděluje. Jeden z potenciálů, a to ten relaxační,
jsem se rozhodl podpořit.
Vnímám řeku jako
možnost kontaktu s vodou, a nemyslím, že je nutné brát tento
kontakt, jako kontakt pasivní - vizuální, či virtuální. Vidím
možnost vody se dotknout, nechat se jí zaplavit a obklopit. Na
Vltavě se objevuje ve vnitrozemí neobvyklý jev – surfařská
vlna.
Ovládáme technologie na
simulace téměř všech přírodních jevů, tak proč je nepoužívat
pro zábavu? Tato surfařská vlna funguje na principu modelace
povrchu pomocí pryže na kterou je tryskami vháněna
pěticentimetrová vrstva vody rychlostí až 50 km/h. Vzhledem k
nízké vrstvě vody, se nepoužívají klasická surfařská prkna,
ale jejich menší modifikace - flowboardy. Vzniká jakoby vodní
skatepark. Proměnlvý vodní element však přidává novou vrstvu
emocí, adrenalinu, zážitku i zábavy.
K plovoucímu surfařskému
centru náleží šatny a zázemí trenérů i samotných sportovců,
které vzniknou přímo v náplavce a montovaná tribuna, která bude
volně přístupná a rozšíří možnost veřejného života na
náplavce. Snažím se přidat do místa život a prostředí
zatraktivnit. Předpokládám vznik surfařské komunity i nadšenců,
kteří budou vlnu využívat pouze jednorázově jako atrakci.
Pohled z tribuny na
takovouto vodní show spolu s panoramatem pražského hradu vytvoří
oblíbené místo nejednoho pražského návštěvníka, či
obyvatele.
