Praha,

Vltava,

nábřeží.

Voda a město – Vltava a Praha. Připadá mi jako klidná, neměnná, plynoucí vodní masa. Řeka odjakživa dává život, ochraňuje, inspiruje, ale také zaplavuje či rozděluje. Jeden z potenciálů, a to ten relaxační, jsem se rozhodl podpořit.

Vnímám řeku jako možnost kontaktu s vodou, a nemyslím, že je nutné brát tento kontakt, jako kontakt pasivní - vizuální, či virtuální. Vidím možnost vody se dotknout, nechat se jí zaplavit a obklopit. Na Vltavě se objevuje ve vnitrozemí neobvyklý jev – surfařská vlna.

Ovládáme technologie na simulace téměř všech přírodních jevů, tak proč je nepoužívat pro zábavu? Tato surfařská vlna funguje na principu modelace povrchu pomocí pryže na kterou je tryskami vháněna pěticentimetrová vrstva vody rychlostí až 50 km/h. Vzhledem k nízké vrstvě vody, se nepoužívají klasická surfařská prkna, ale jejich menší modifikace - flowboardy. Vzniká jakoby vodní skatepark. Proměnlvý vodní element však přidává novou vrstvu emocí, adrenalinu, zážitku i zábavy.

K plovoucímu surfařskému centru náleží šatny a zázemí trenérů i samotných sportovců, které vzniknou přímo v náplavce a montovaná tribuna, která bude volně přístupná a rozšíří možnost veřejného života na náplavce. Snažím se přidat do místa život a prostředí zatraktivnit. Předpokládám vznik surfařské komunity i nadšenců, kteří budou vlnu využívat pouze jednorázově jako atrakci.

Pohled z tribuny na takovouto vodní show spolu s panoramatem pražského hradu vytvoří oblíbené místo nejednoho pražského návštěvníka, či obyvatele.